Obrněnka

6. května 2008 v 18:39 | Gagal |  Články
Obrněnka
Je asi největším nepřítelem všech chovatelů halančíků."Nemoc" se odborným názvem jmenuje Piscinoodinióza neboli Oodinióza ryb. Způsobuje ji parazit, který byl poprvé popsán roku 1951 na rybě Colisa lalia jako Oodinium pilluuaris, česky obrněnka hruškovitá. Někdy se setkáváme s názvem sametka (většinou v knihách z anglického originálu). Obrněnka se vyskytuje jak ve sladkých vodách (Piscinoodinium pilulare), tak i ve vodách mořských (Amylloodinium ocelatum). V akváriích se vyskytuje převážně na rybách čeledí: Cichlidae, Anabantidae, Characidae, Poecilidae a samozřejmě Cyprinodontidae, zejména pak trápí ryby rodu Nothobranchius. Napadá jak dospělé ryby, tak i potěr.
Způsobů, jak se obrněnka dostává do našich nádrží, je mnoho:
  1. Planktonem loveným v rybnících.
  2. Nově zakoupenými rybami (které na první pohled vypadají zdravě, ale při změně prostředí choroba ihned propuká).
  3. Zakoupenými rostlinami.
  4. Zamořenou vodou (vajíčka nebo vývojová stádia).
  5. Rašelinou (lignocelem), který zasušíme i s jikrami (pozor při zalití objednaných substrátů).
Nejlepší podmínky nachází obrněnka v nádržích, kde je velký počet ryb, teplota vody 22- 26 °C, dobré osvětlení, ph kolem neutrálu, stojatá voda a nízká hladina. Život a rozmnožování jsou velmi podobné jako u kožovce. Zjednodušeně to znamená, že "mladý jedinec" vyhledává hostitelskou rybu. Má na to přibližně 20 hodin, jinak hyne. Podaří-li se mu najít rybu, přichytí se na ní pomocí vláken a cizopasí na kůži, ploutvích i žábrách ryb. Po dosažení dospělosti rybu opouští a na dně vytvoří jakousi schránku, ve které se dělí a celý koloběh se stále opakuje.
Příznaky nemoci zjistíme většinou až v pokročilém stádiu, kdy se ryby otírají o předměty v akváriu a nepřijímají potravu (to až ve značně pokročilém stavu). Nebo jen hnědým povlakem na rybách. U plůdku nejčastěji zaznamenáme pomalý růst nebo velmi rychlý (postupný) úhyn. V počátcích napadení se obrněnka přichytí na nepárových ploutvích a zejména pak nad očima. To jsou místa, která ryba jen stěží dokáže "oškrábnout" o předměty. Takže je ideální sledovat při dobrém nasvětlení ryby (i kapesní svítilnou) ocasní ploutev, a objeví-li se sebemenší tečka, ihned zahájit léčbu. Způsobů, jak léčit, je několik, uvedu zde všechny, které zatím znám.
  1. Léčení pomocí přípravků zakoupených v prodejnách.
Některé z těchto léků léčí za pomoci mědi, a to s menším či větším úspěchem (záleží na výrobci a značce). Princip léčby spočívá v přidání určitého množství mědi do vody.
Například:
0,0004-0,001 nastává smrt nezmarů, láčkovců atd.,
0,003 nastává smrt ploštěnek, pijavic atd.,
0,07-0,16 zde hyne obrněnka a jiní parazité.
0,16-0,22 nastává smrt měkkýšů,
0,4 začínají hynout některé druhy ryb a rostlin.

Většinou po aplikaci musíme použít jiný přípravek, který odstraňuje ten původní, a pak další, který zázračně navrací biologickou rovnováhu, a další a další, takže nás jedna obrněnka vyjde pěkně draho.

  1. Další způsob léčby je pomocí sava (se žlutou etiketou).
Osobně jsem od tohoto způsobu upustil, když jsem spolu s obrněnkou zahubil i všechny ryby. Proto buďte při této metodě velmi opatrní, i velmi malá dávka je pro ryby smrtelná. (Doporučené ředění neznám.)

  1. Léčení pomocí síranu měďnatého (modrá skalice).
0,5g na 0,5 litrů destilované vody (základní roztok), z něj pak 1.5 ml na 1 litr vody. Necháme působit přibližně 10 hodin. POZOR: některé druhy halančíků mohou být na tuto léčbu velice citlivé.

Ke všem výše uvedeným léčbám se doporučuje nekrmit, nefiltrovat, zavést pouze silné vzduchování.
  1. Můj způsob léčby je následující:
Osobně jej používám již řadu let a zatím velmi úspěšně. Při včasném zjištění aplikuji pouze kuchyňskou sůl (i s jódem) a FMC, kdy na 20 litrů dávám 3-4 polévkové lžíce soli a 3-4 kapky FMC. Důležité je, aby sůl nebyla dodána do vody jako roztok, ale nechávám ji volně se rozpustit na dně. Jelikož je těžší než voda, po celou dobu rozpouštění je schopna ve větší či menší míře zničit zárodky na dně. Pak již jen sleduji, zda obrněnka ustupuje. Zjistím-li, že ne, přidávám ještě 1 lžíci denně (obden), až do úplného vymizení příznaků.
Celou dobu filtruji a krmím. Krmím však méně a pouze mraženou patentkou. Podávání živého krmiva je zcela zbytečné, protože veškeré krmivo v takové silné koncentraci ihned hyne. Sladkovodní živočichové (krmivo i paraziti) nejsou zpravidla schopni takto silnou koncentraci soli přežít (tím se zbavíme i pijavic, ploštěnek, nezmarů atd).
Po ukončení léčby vodu odkalím a osolím pouze jednou lžící a jednou kapkou FMC (FMC není nutné). Dovolím si tvrdit, že ryby snášejí sůl bez problémů, protože se množí a jsou krásně vybarvené.
Takto však léčím pouze v nádržích s holým dnem a bez rostlin.V nádržích se štěrkem a rostlinami tuto metodu odzkoušenou nemám. Proto nevím, jak by takovou koncentraci soli zvládly rostliny. Myslím si, že v takových případech je lepší léčit ryby mimo nádrž a k rostlinám přidat jen menší množství soli. Pravděpodobně by parazit neměl v nádržích bez ryb přežít (tato možnost tu ale je).
Chceme-li takto léčit i jiné druhy ryb, je třeba si uvědomit, v jakém prostředí žijí v přírodě. Určitě je možné tímto způsobem léčit ryby z brakických vod, u ryb z jiných oblastí je třeba tento postup opatrně vyzkoušet.


1 - Počátky propuknutí nemoci. U ryb je dobré pozorovat nepárové ploutve.
2 - V dalším stádiu je napadeno i tělo ryby a nad okem parazit vytváří jakoby "obočí".

3 - V posledním stádiu je napadeno 100 % těla ryby včetně žaber. Ryby v tomto stádiu odmítají přijímat potravu a umírají.



Takto jsem od obchodníka zakoupil 10 kusů ryb F. arnoldi které byly v tomto případě napadeny pravděpodobně kožovcem. Napadení ryby mohlo vzniknout až při transportu (který je pro ryby velice stresující), proto nelze vinit obchodníka ani chovatele

Po 3 až 5 dnech léčení (viz. článek) jsem všech 10 kusů ryb úspěšně vyléčil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 vlastimil kotyza vlastimil kotyza | E-mail | 17. července 2010 v 22:31 | Reagovat

ten kožovec co zminujete nemůže jen tak vzniknout při trasportu ,ten už na rybě byl,ale důkladně se v malém prostoru ,třeba pytlík na přepravu či sklenice,důkladně namnožil.Kožovce a obrněnku spolehlivě zahubí vyšší teplota až k 35stupnům ,to cichlidy zvládnou u halančíků nevim .

2 GAGAL GAGAL | 28. ledna 2011 v 20:28 | Reagovat

Tak jsem to myslel, samozřejmě že v sáčku již zárodek byl.(přesně jak píšete). Tak vysokou teplotu zvládnou jen určité druhy halančíků.

3 Jiri Svabenik Jiri Svabenik | E-mail | 26. března 2013 v 15:43 | Reagovat

Mam podezreni, ze obrnenka preziva i zmrazeni -20°C, ze si ji cas od casu dovlecu do akvaria se zmrazenou buchankou. Vite jak to je? Diky. badys

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.